Pan prezident Kiska mně požádal…

4. listopadu 2018 v 11:21 |  Pan prezident Kiska mně požádal…
Pan prezident Kiska mně požádal…
Vyslechl jsem si v telce proslov prezidenta Kisky k událostem před 50 lety. Protože v něm poprosil pamětníky těch dní, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti s mladými lidmi, činím teda tak. Já byl totiž v té době dospělý 25letý občan se zájmem o politiku, která se tehdy po letech jevila zajímavá a mám proto osobní zážitky na rozdíl od pana prezidenta, který byl v té době ještě malé děcko a nemohl nic chápat. Mám takový pocit, že mnohé nechápe ani dnes, když nás přesvědčuje, že potřebujeme spojence a partnery, jaké máme v současnosti.
Celé ty mohutné "oslavy", programy, projevy a výzvy nemají, zdá se, jiný účel než spojit dnešní putinovské prohnilé Rusko s tím bývalým Sovsojuzem. Dneska je to takový trend určitých médií a politiků. Nebudu ty fámy zde vyvracet, nicméně to už mnozí diskutující vyvrátili. To bych musel spojit i dnešní Německo s fašistickým Německem, když rozbilo Československo s cílem zlikvidovat jejich obyvatele a v zápětí rozpoutalo světovou válku, stejně tak i Itálie, Francie a Anglie, když nás prodaly Hitlerovi v Mnichově. Ale i Ameriku, když její letectvo bombardovalo naše fabriky těsně před ukončením války, jen proto, aby se zbavili konkurence. To jsou ti naši zmiňovaní dnešní dobří spojenci.
Ozbrojený vpád na cizí území je vždy svinstvo, nevyjímaje ani ten před 50 lety s desítkami oběťmi, většinou dopravními, i když byli i zastřeleni. Byli tam totiž vojáci, kteří ani nevěděli, kde jsou, ale měli nabité zbraně. Tak to v ozbrojených konfliktech chodí. Samozřejmě, že je nám líto nevinných obětí a třeba se o nich s pietou zmínit, zvlášť, když jsou nám tak důvěrně blízcí. Už tak blízko nejsou oběti a jsou jich miliony, které přišli o život v konfliktech, které rozpoutali naši dobří spojenci po celém světě. Pro sečtělé čtenáře je nemusím vyjmenovávat. Vždy šlo o nějakou nádhernou myšlenku, nejčastěji, aby byli lidé demokratičtí, a to i za cenu, kdyby se jim muselo zakroutit krkem.
I v tom našem případě šlo o nádhernou myšlenku, abychom vybudovali hezčí komunistickou budoucnost pro naše děti. My jsme měli podle soudruhů z Moskvy, Berlína, Varšavy, ale i z Budapešti a z daleké Sofie zkreslenou představu, tak nám ji přišli napravit i s půlmilionovou armádou v železných maringotkách. A nelze nezmínit naše soudruhy, kterým hrozilo, že přijdou o dobré placené fleky a funkce. Nejprve se mnozí nechali zmást, ale pak rychle přišli na to, že je lepší být konzervativec než nějaký nezaměstnaný reformátor a tak nám tu zavedli normalizaci, že i Sověti zírali, jak nám to tu dobře šlape plných dvacet let. O tom by něco mohl povyprávět panu prezidentovi i jeho otec.
V té době šlo o oficiální důvod vpádu, abychom neoslabili náš mírumilovný tábor, který nám byl přidělen v Jaltě a Postupimi, oproti těm válečným štváčům za ostnatým plotem. Ten svět byl jasně rozdělen a my jsme na to v té rozjásané době v euforii zdánlivé svobody, bez cenzury a s příslibem tržního hospodářství jaksi nebrali zřetel. Měli nám to naši soudruzi podrobněji vysvětlit, ale ti tehdy mysleli více na koryta v zákulisním boji. I soudruh Dubček měl být v té době zdílnější a místo sladkého úsměvu, co rozdával na všechny strany, měl nám dát více informací, co s námi jeho dosavadní kámoši zamýšlejí, ale s tím jeho koktavým řečovým projevem a s patřičnou dávkou naivity, by nám asi nic nevysvětlil. Možná měl jen představu, že stačí nahodit na ksichty škrabošky a komunisté budou lidštější. Svatá prostoto!
Dubček byl prý podle zažitého názoru dobrý politik a navíc lidský. Dobrý nebyl ze zásady, protože žádný politik není dobrý a jen se přiživuje na práci jiných. Možná byl lidštější než ti jeho partajní soukmenovci, ale pak nevím, co mezi nimi hledal? Však oni ho pak sami vykopli, když jim podepsal zákon, podle kterého mohli dokopat kdekoho. Ten podepsaný lejstr pak plně využily. Jediné poučení, které jsem od té nemilé události před 50 lety získal, že na politiky si třeba dát pozor a nevěřit jim a to se týká i těch dnešních příživníků. Nažvaní a nakecají nám leccos, ale pravdu nám neřeknou. Dejte si na ně bacha, mladí přátelé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 
Vsevjednom.cz



Flag Counter